Co je doprovázená pouť

Doprovázená pouť vyplňuje prostor mezi přátelským rozhovorem a terapeutickým sezením, není to terapie, je to o vzájemném naladění se jednoho na druhého a okolní přírodu, o sdílení, o naslouchání, o kráčení krajinou v rozhovoru, vyprávění nebo v tichu, o prolínání těch dvou světů, vnitřního s vnějším, o přijímání, porozumění, neodsuzování a souznění.

Procházíte náročným životním obdobím, čelíte změnám, nebo sbíráte odvahu něco změnit? Chcete si ujasnit svoji situaci, stojíte před nějakým důležitým rozhodnutím, hledáte se, nebo toužíte naplnit své poslání, nevíte, co tím posláním vlastně je, ptáte se, jaké jsou moje dary, které mohu sdílet s ostatními? Jakou formou?  

Při chůzi v přírodě se snáze uvolníte a v naladění na rytmy přírody lépe vyjádříte své pocity a rychleji se můžete dobrat řešení své situace. Z vlastních zkušeností vím, že přítomnost průvodce, nezaujaté osoby, která je v roli nestranného pozorovatele, vědoma si svých případných nevyřešených témat do té míry, aby nedocházelo k jejich projekcím, pečlivě naslouchá a vytváří bezpečné prostředí, případně působí jako „transformátor“, přes který „tečou“ informace z vyšších sfér, je důležitou součástí celého procesu.

Doprovázená pouť může trvat jen krátce, v podstatě se může jednat o několikahodinovou procházku v blízkém lese, můžeme spolu strávit celý den nebo víkend, ale naše putování může trvat i několik dnů, celý týden, nebo i několik týdnů. V tomto čase je mojí úlohou naslouchat a vytvořit pro vás bezpečný prostor, v němž v součinnosti s okolní přírodou budete moci svobodně a v důvěře vyprávět svůj příběh, do slov i do ticha vkládat své pocity, naslouchat okolním zvukům, vnímat vůně a krásu kolem. V živém energetickém poli a v tichu přírody, kdy se snáze dokážeme napojit na energie Země, budou přicházet odpovědi na vaše otázky. Čím otevřenější vaše srdce a mysl bude, tím jasnější zprávy obdržíte.

„Touha po dobrodružství znamená, že osud povolal hrdinu a přenesl jeho duchovní těžiště z hranic jeho společnosti do neznámé oblasti. Tato osudná oblast pokladů a nebezpečí může být představována různě: jako vzdálená země, les, podzemní království, mořské hlubiny nebo nadoblačné výšiny, tajný ostrov, vznosný vrcholek hory či stav hlubokého snění; vždy se však jedná o svět podivně proměnlivých a mnohotvárných bytostí, nepředstavitelného utrpení, nadlidských činů a nevídaných rozkoší.“
– Joseph Campbell

Delší putování krajinou v cizích zemích jsem většinou absolvovala sama, ale po návratu jsem vždycky vyhledala někoho z mých průvodců, mě blízkých osob, kterých si pro jejich moudrost a velké srdce velmi vážím, abych ve sdílení svého příběhu uviděla to, pro co jsem si na cestu šla, poklad, který jsem si přinesla domů, a abych odhalila, jakým způsobem s ním doma naložit. Někdy je ten proces dlouhodobý. Několikatýdenní putování v silných energiích, které pročišťují do hloubky všechny úrovně vaší existence, kdy se musíte naučit fungovat v jiném režimu, ocitáte se mimo svoji komfortní zónu, ztrácíte se, máte hlad, nemáte kde spát a nemůžete se umýt a někdy ani neznáte místní jazyk, může být náročné, můžete být zoufalí, ale nemůžete to další den zabalit, sednout do letadla a sakumprásk se nechat přenést domů, do známého a bezpečného prostoru. Po návratu domů ta pouť začíná nanovo odstartováním procesu integrace vašich prožitků z cesty do běžného života. Přes veškeré nepohodlí, nebo právě pro ně :-), je ta zkušenost výjimečná, ale ne nadarmo se říká, že ta pravá pouť začíná až po návratu domů. Doma na vás čeká pořádný kus práce. Kromě toho, že se doma musíte vypořádat sami se sebou, protože se vracíte jiní, očištění od starých energií, musíte se vypořádat i se svým okolím, svými blízkými, kteří nikam neodjeli. To bývá výzva. Nevracíte se z dovolené a s sebou domů si přivážíte jinou výbavu, než s jakou jste se na cestu vydávali a s tou bude třeba se naučit moudře zacházet.